Josef, Maria a Ježíš se usadili ve městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: ´Bude nazýván Nazaretský.´ Mt 2,23
Svátek svaté Rodiny jsem se naučil slavit díky malému kostelíku v centru Českých Budějovic. Postavily ho sestry boromejky hned vedle sirotčince. Ano – kostel svaté Rodiny vedle sirotčince. Uvědomil jsem si, jak silné poselství v sobě toto sousedství nese …
Právě intuice sester mi totiž pomohla pochopit smysl tohoto svátku. Nejde totiž o to, abychom si před oči stavěli Ježíše, Marii a Josefa jako ideální rodinu, a pak se s tím nějak bolestně porovnávali. To by přece v prostředí sirotčince nemohlo fungovat. Sestry ten kostel nestavěly proto, aby dětem znovu a znovu jitřily rány po ztrátě rodičů nebo jim připomínaly, že nežijí v „ideální“ rodině. Postavily ho proto, aby tyto děti, vyrůstající ve zraněných rodinných vztazích, mohly zakusit blízkost a domáckost Boha. Aby pocítily Boží přítomnost i uprostřed velkých těžkostí, které je potkaly. Když jsem později viděl studenty z často velmi komplikovaných rodin, jak si v tomto kostele nacházejí své místo, došlo mi, že právě tak by to mělo probíhat i dnes.
Svátek svaté Rodiny nemáme proto, abychom cítili výčitky, že to v naší rodině neklape, že v rodině prožíváme bolest a napětí. Právě naopak. Je tu proto, abychom pocítili, že Ježíš sám žil uprostřed rodinných vztahů a že nám rozumí. Nebyl mystikem odtrženým od reality ani osamělým individualistou. Vyrůstal v rodině a své božství ponořil do konkrétních lidských vztahů. Měl příbuzné – bratrance, sestřenice, babičky, dědečky, možná byl u jejich smrti. Možná se jeho příbuzní hádali a on to viděl. Jednoduše žil obyčejný každodenní život se vším, co k němu patří. To všechno mu můžeme vyprávět i o našich rodinách..
Svátek svaté Rodiny je velikým lékem pro rodiny, ve kterých žijeme, i pro ty širší, které nás obklopují. V tento den je můžeme přinést před Ježíše. Ne se studem, ale s důvěrou v jemnost Boží uzdravující síly. Jak moc to dnešní svět potřebuje! Zdá se, že bolestí v rodinných vztazích je víc, než bývalo, i když se to těžko měří. Nesme je před Boha a prosme, aby všemu „rodinnému“ dával sílu a uzdravení.
Otázky k reflexi:
- Co bolavého z naší rodiny bych chtěl dnes předložit před Ježíše s důvěrou, že mi rozumí?
- Kterou rodinu svých sousedů nebo přátel bych dnes chtěl předložit před Boha s prosbou o sílu a uzdravení?
Inspirováno Lomeckou vigilií P. Josefa Prokeše na sv. Svaté Rodiny 2020
Foto: Screen z filmu Limonadovy Joe: "Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina" 🙂
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.